Portrét rtm. Josefa Gabčíka
Zpět na Vzpomínky

Jozef Gabčík: Příběh kováře, který zastavil Pražského řezníka

1912 Poluvsie – 1942 Praha

Jméno Jozefa Gabčíka je nesmazatelně zapsáno v české i slovenské historii. Jako velitel výsadku Anthropoid a jeden z vykonavatelů atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se stal symbolem neohroženého odporu proti nacismu. Kdo byl tento muž, jehož odvahu dnes uctívají elitní vojáci i široká veřejnost?

Od kovadliny k elitnímu výcviku

Jozef Gabčík se narodil 8. dubna 1912 v obci Poluvsie u Žiliny. Ačkoliv ho dnes známe především jako vojáka, jeho cesta začala u řemesla – v Čechách se vyučil kovářem a zámečníkem. Zajímavostí je i debata o jeho jméně. Zatímco v literatuře převažuje slovenský Jozef, v dobových vojenských dokumentech se sám podepisoval jako Josef či Jos. Jeho vojenská kariéra začala v roce 1932 v Košicích. Po odchodu z armády pracoval v továrně na bojové plyny, ale osudový zlom přišel v roce 1939. Po vzniku Slovenského štátu Gabčík na nic nečekal, přešel hranice do Polska a v Krakově se poprvé setkal se svým budoucím nejbližším přítelem – Janem Kubišem.

Cesta do Británie a zrod operace Anthropoid

Přes Cizineckou legii ve Francii se Gabčík dostal až do Velké Británie, kde se stal součástí rodící se Zvláštní skupiny D. Britská SOE (Special Operations Executive) pro něj připravila nejnáročnější výcvik té doby.

  • Sabotážní kurzy ve Skotsku.
  • Parašutistický výcvik v Ringway.
  • Boj beze zbraně a střelba v tajných stanicích.

Když byl původní člen výsadku Karel Svoboda zraněn, Gabčík si osobně vyžádal jako náhradu právě Jana Kubiše. Tak vzniklo duo, které mělo změnit dějiny okupované Evropy.

Seskok do tmy a navigační chyba

Dne 28. prosince 1941 odstartoval letoun s výsadky Anthropoid, Silver A a Silver B. Kvůli navigační chybě však Gabčík s Kubišem nedopadli u Cerhenic, ale u obce Nehvizdy nedaleko Prahy. I přes tento nezdar se jim podařilo kontaktovat domácí odboj a začít s pečlivou přípravou úkolu, který dostal krycí jméno Anthropoid.

27. květen 1942: Okamžik, který změnil vše

Jako ideální místo pro útok byla vybrána ostrá zatáčka v Praze-Kobylisích u Vychovatelny. Heydrichovo auto zde muselo zpomalit.

  • Kritická vteřina: Gabčík vstoupil do vozovky a stiskl spoušť svého samopalu Sten. Zbraň se však zasekla.
  • Záložní plán: Jan Kubiš okamžitě zareagoval a hodil na vůz upravený granát. Exploze Heydricha smrtelně zranila.

Následovaly brutální represe, známé jako heydrichiáda, které vyvrcholily vypálením Lidic. Nacisté zuřivě pátrali po pachatelích, zatímco se parašutisté skrývali v podzemí pravoslavného kostela v Resslově ulici.

Poslední boj v kryptě

Zrada parašutisty Karla Čurdy dovedla gestapo až ke dveřím kostela Cyrila a Metoděje. 18. června 1942 se zde odehrálo poslední dějství hrdinského dramatu. Sedm parašutistů čelilo přesile stovek vojáků SS a gestapáků. Němci se pokoušeli kryptu vyplavit vodou a házeli dovnitř slzotvorný plyn. V bezvýchodné situaci, s posledními náboji v zásobnících, zvolili Gabčík a jeho druhové raději dobrovolnou smrt, než aby padli do rukou nepřítele.

Odkaz hrdiny

Po válce byl Jozef Gabčík posmrtně povýšen a jeho jméno dnes nese řada ulic, slovenská obec i přehrada. Jeho odkaz však žije především v tradicích speciálních sil. Slovenský 5. pluk speciálního určení v Žilině hrdě nese čestné jméno Jozefa Gabčíka – muže, který dokázal, že ani v nejtemnějších časech není odpor marný.