27. květen 1942 se nesmazatelně zapsal do světových dějin. Útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl jediným úspěšným atentátem na takto vysokého funkcionáře nacistického Německa během druhé světové války. Přestože za něj národ zaplatil krutou daň, jeho politický význam byl obrovský.
Kat přichází do Prahy
V září 1941 vystřídal stárnoucího Konstantina von Neuratha ambiciózní Reinhard Heydrich. Jeho úkol byl jasný: zlomit český odboj a zpacifikovat dělnictvo, které bylo klíčové pro německé válečné hospodářství. Heydrich nastolil politiku cukru a biče. Zatímco dělníkům nabízel sociální výhody, vůči odboji postupoval s brutální neúprosností. Ihned po svém nástupu vyhlásil stanné právo a nechal popravit elitu národa, včetně generálů Josefa Bílého a Huga Vojty.
Plánování v Londýně a výsadek
Československá exilová vláda v Londýně pod vedením Edvarda Beneše cítila potřebu rázně odpovědět na nacistický teror. Pod vedením plk. Františka Moravce byla připravena Operace Anthropoid. Původní dvojici Jozef Gabčík a Karel Svoboda nakonec po Svobodově zranění doplnil Jan Kubiš. Společně se skupinami Silver A a Silver B byli vysazeni v noci z 28. na 29. prosince 1941. Jejich úkol byl jasný: zlikvidovat muže, který byl v té době považován za jednoho z nejnebezpečnějších mužů Třetí říše.
Osudová zatáčka v Libni: 27. května 1942
Parašutisté si pro útok vybrali ostrou zatáčku u Vychovatelny v Praze-Libni, kde musel Heydrichův nechráněný vůz výrazně zpomalit.
- 10:35 dopoledne: Jozef Gabčík se pokusil vypálit ze samopalu Sten Gun, ten se však zasekl.
- Granát: Jan Kubiš duchapřítomně hodil na automobil speciálně upravenou bombu.
- Exploze: Střepiny zasáhly Heydricha a lehce poranily i samotného Kubiše.
Přestože Heydrich z místa činu ještě vystoupil, jeho zranění byla vážná. Po operaci v nemocnici Na Bulovce se jeho stav sice zlepšoval, ale 4. června 1942 zemřel na celkovou otravu krve (sepsi).
Heydrichiáda: Období největšího teroru
Následná odveta nacistů byla děsivá. Bylo vyhlášeno druhé stanné právo, během něhož bylo popraveno přes 1 400 lidí.
- Lidice a Ležáky: Symbolem německého barbarství se stalo úplné vyhlazení obcí Lidice (10. června) a Ležáky (24. června). Muži byli zastřeleni, ženy odvlečeny do koncentračních táborů a děti (kromě několika vybraných k poněmčení) zavražděny v plynových komorách.
- Popravy vlastenců: V Kobylisích, Pardubicích či Brně vyhasínaly životy českých elit, včetně generála Eliáše.
Zrada a poslední boj v kryptě
Parašutisté (celkem sedm z různých výsadků) našli úkryt v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Jejich poloha však byla prozrazena kvůli zradě Karla Čurdy z výsadku Out Distance. 18. června 1942 obklíčilo kostel 800 příslušníků SS a gestapa. Po hrdinném sedmihodinovém boji, kdy se parašutisté bránili přesile a pokusům o vytopení krypty, zvolili raději smrt vlastní rukou, než aby padli do zajetí. Posledními přeživšími v kryptě byli Jozef Gabčík, Josef Valčík, Jaroslav Švarc a Jan Hrubý.
Politický triumf: Konec Mnichovské dohody
Ačkoliv operace přinesla obrovské lidské oběti, splnila svůj hlavní politický cíl. Pod dojmem nacistických zvěrstev a statečnosti parašutistů:
- Velká Británie odvolala svůj podpis pod Mnichovskou dohodou.
- Francouzský národní výbor se k tomuto kroku přidal.
- Po válce tak mohlo dojít k obnově Československa v jeho předmnichovských hranicích.